Není brdo jako brdo

pátek 28. leden 2011 13:05

Určitě to znáte. Jdete nebo jedete monotónní krajinou či třeba obcí, kde je jedno stavení jako druhé a povzdechnete si – tady je to na jedno brdo. Nebo děláte něco neustále dokola a dokola a je to tu zase – to je na jedno brdo, ulevíte si. Kde se to rčení vzalo, proč jej vlastně říkáme?

Brdo značí zalesněný, nevysoký kopec (stejný význam má slovo chlum). A pokud je takových kopečků více, jsme doma – krajina je na jedno brdo. Mohli bychom také říci, že krajina je na jeden chlum, ale to by nebylo ono, nebylo by to tak krásně zvukomalebné.

Brdo se dostalo i do českého zeměpisu. Máme pohoří Brdy a v něm vrchy Brdo (603 m) a Brda (773 m). Nejvyšší vrchol Chřibů je (kupodivu) Brdo (587 m) s kamennou rozhlednou na vrcholu (otevřena 28. října 2004); i ve Středočeské pahorkatině nalezneme Brdo (555 m) a v Jizerských horách se nad obcí Fojtka a přehradou stejného jména tyčí další Brdo (876 m).

 

01.jpg

 

Kde se však toto slovo v češtině vzalo? Brdo je slovanského původu a dodnes je užíváno slovanskými jazyky. Původně mívalo obecný význam hřebenu nebo mečíku tkalcovského stavu (k tomu se ještě dostaneme).  Značilo to však i něco jiného, vyčnívajícího -  kopec, hřbet protáhlého a hlavně zalesněného vrchu. Celá soustava takových kopců se pak nazývala Brda, v novějším tvaru Brdy. Nejstarší písemný doklad odvozený od místního jména Brdy je  snad z roku 1275, někde se zase uvádí, že je doloženo  jako silva  Birdo až roku 1337. Časem se rozšířilo na všechno vykukující a převyšující v krajině a odtud již je jen kousek ke rčení „je to na jedno brdo“.

 

Safra, jak nám to ale štymuje, když použijeme toto rčení ve smyslu na jedno kopyto, furt to samý, stále stejně? Tady si musíme odskočit do průmyslu textilního.

 

02.jpg

 

Zjednodušeně popsáno je brdo část tkalcovského stavu obsahující tzv. paprsky. Brdem se řada paprsků zdvihá a zase spouští – stále dokola a dokola. A jsme doma. Odtud být dělán na jedno brdo značí stále stejně. Původně znamenalo dřevěný mečík, který tkadlec vsouval mezi obě řady osnovných nití a pak jím přirážel útkovou nit. Již ve starověku byl tento mečík opatřen řadou zubů, takže dostal podobu dlouhého hřebene, proto byl později název brdo přenesen i na stejné kopečky hřebenu hor. O tom všem podávají svědectví oronyma Brdo, Brdy.

Obě brda se nám krásně spojila, ale přesto bychom měli mít na paměti, že není brdo jako brdo. Jednotvárná práce je od brda tkalcovského, jednotvárná krajina od brda kopcovitého. Čeština je pěkná mrška, že?

 

Pro zpestření nabízím ještě Panbrdskou teorii, což je humorná teorie rozšířená mezi trampy, kteří jezdí na Brdy. Byla poprvé publikována v občasníku Brdská Vločka. Její základní tezí je předpoklad, že Brdy jsou mnohem významnější, než se domnívá většina společnosti. Jelikož Brdo znamená zalesněný kopec, vyplývá z toho, že Brdy jsou všude a místní pohoří jako Alpy, Atlas či Himaláje lze považovat za nezalesněná předhůří Brd. V současné době se uvažuje o znovuzařazení Krušných hor do Brd. Brdským veletokem je Litavka, do které se postupně vlévají Berounka, Vltava a Labe, a která ústí do Litavského oceánu.

Jelikož Litavka teče až do oceánu, je na trase množství obcí, které mají nevhodný název jako třeba Kralupy nad Vlatavou čí Ústí nad Labem. Pro ty druhé lze situaci vyřešit s dočasným přechodným obdobím, kdy se budou jmenovat např. Ústí nad L.

 

Tolik tedy brdo, Brdo, Brdy, Brda. Příště najdeme určitě zase něco zajímavého.

Luděk Kaplan

Luděk Kaplan

Luděk Kaplan

O všem, co s sebou přináší život, ale také o historii dávné, nedávné i současné.

Osadník z české kotliny v nejlepších letech, dívající se na vše kolem sebe vlastníma očima.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora