Na kole za burčákem - díl první

úterý 20. září 2011 14:12

Čas okolo desátého září patří v kalendáři holických basketbalistů pravidelně jižní Moravě. Brázdíme na bicyklech nejrůznějších značek její kopečky, no lépe řečeno kopce, nahlížíme do sklípků a koštujeme tu  bílé, tu červené. Naše pozděletní moravské cyklování se tentokrát neslo v duchu burčáku. A věřte, žen ten letošní neměl chybu.

Naším domovem se nám letos stal penzion "U Surmanů" v Bořeticích na Kraví hoře. A tak jsme ve čtvrtek 8. září odpoledne překročili hranice Svobodné spolkové republiky Kraví hora a stali se jejími dočasnými obyvateli. Zaštítěni veškerými právy této republiky vydávali jsme se poté den co den na okružní burčákové jízdy po vískách okolních, ba i na zarážání hory jsme byli! Ostatně - podívajte sa.

 

001.jpg

Čtvrtek navečer. Pomalu se sjíždíme a začínáme koštovat. První den jen bílé nebo červené. Na burčáček zítra času dost.

 

002.jpg

A už jsme ve sklípku. Pan Surman nám vykládá o vínku, ale necpe do nás žádné odbornosti. Hlavně nás poučí o Ústavě Spolkové republiky Kraví hora, abychom, proboha, neměli nějaký malér! Dovoluji si vám předložit dva články z této ústavy, a to články z Hlavy první - základní ustanovení:

Čl. 5.

"Žádný vinař ani občan republiky nesmí bečet, když dostane nějaků po hubě. Žádný nesmí ve sklepě frflat, že nepije. Kdo by ve sklepě zpíval jinačí písničky než o víně bude zavřený o suchém chlebě a vodě s nejškaredší babů z dědiny v obecním sklepě tak dlouho, dokud se nenaučí zpívat o víně."

Čl. 7.

"Žádný návštěvník sklepa nesmí zbůhdarma šantročit s vínem. Kdo bude přistižen, že ho rozlévá po zemi, sobě na košelu nebo si v něm namáčí pazůry, bude uvázaný na Vinckově náměstí ke slůpu tak dlouho dokud neslíbí, že to víckrát neudělá. Potom dostane po hubě a pošle se dom."


003.jpg

Před naším penzionem na Dolní frejdě. A teď - vzhůru do vinic!

 

004.jpg

První rozcestí a první hledání v mapě. Rozhodně ne však poslední.

 

005.jpg

No nevyfoťte se v tomhle zákoutí!

 

006.jpg

Určitě znáte spojení "vzal do zaječí". Ovšem do zaječí v Zaječí by vzal jen magor, neb by to byl jeho poslední hrdinský čin, který v životě vykonal. Do tohohle kopce do zaječí skutečně brát nelze.

 

007.jpg

Kopec do Zaječí máme zdárně za sebou a vida - šťastná chvíle (pura vida) - je tu první burčáček!

 

009.jpg

To je holt život - někdo maká nahoru, někdo čeká na burčák.

 

010.jpg

Na chodníku v Hustopečích aneb výměna filmu v digitálním fotoaparátu.

 

011.jpg

Holičtí cyklističtí bezdomovci na náměstí v Hustopečích.

 

012.jpg

I tohle je cyklistika. Ale přece se neservu!

 

013.jpg

Tak tady to na kole opravdu nešlo A ještě ke všemu nalevo houští, napravo kukuřice. Kurňa, kde sou vinice?

 

014.jpg

Není po nich vidu ani slechu. Snad až popojedeme.

 

015.jpg

Konečně! Není to krása?

016.jpg

Jízda vinicemi, to je balzám na duši.

 

017.jpg

Poznáte, kde jsme? Asi těžko. Tak vězte, že jsme na letišti v Bořeticích, pochopitelně u burčáku. Zítra se tu koná memoriál Petra Tučka...

 

018.jpg

Dámy a pánové, kašlu vám na kolo. Zítra mne hledejte v oblacích.

 

019.jpg

Páteční ráno nás zastihlo, jak jinak, před sklípkem pana Jambory na Horní frejdě. Burčák mají bílý i červený. Mňam, mňam, mňam, to si dám.

 

020.jpg

Další ochutnávka, tentokrát okořeněná dobovým krojem.

 

021.jpg

Do kopce po vinici....

 

022.jpg

...a z kopce po silnici.

 

023.jpg

Vincent van Gogh: "Zátiší s cyklistou, kolem, rákosím a rybníkem". Ale fuj! To vzadu není rybník, ale sluneční elektrárna.

 

024.jpg

Tohohle vinaře jsme přepadli při odchodu ze sklípku. Po chvilce rozpaků se nás ujal a vyklubalo se z toho příjemné setkání u výborného burčáku.

 

Pokračování příště

 

 

 

Luděk Kaplan

Luděk Kaplan

Luděk Kaplan

O všem, co s sebou přináší život, ale také o historii dávné, nedávné i současné.

Osadník z české kotliny v nejlepších letech, dívající se na vše kolem sebe vlastníma očima.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora