Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku...

čtvrtek 24. říjen 2013 09:00

"Studenti, kdo z vás mi řekne, co dnes, dvacátého čtvrtého října, skončilo? No tak, kdopak to ví? Nestyďte se a pěkně mně odpovězte. Nikdo? Opravdu nikdo? Přemýšlejte trochu, namáhejte mozkové závity! Tak nevíte? No přece třicetiletá válka! Ach jo, tohle je materiál. A na tom mám bazírovat!"

„Budiž křesťanský, obecný, věčný mír a opravdové přátelství mezi svatým císařským majestátem, domem Rakouským a všemi jeho spojenci a přívrženci… ze strany jedné, a svatým královským majestátem a královstvím švédským a všemi jeho spojenci a příznivci ze strany druhé…“

Takhle začíná Vestfálská mírová smlouva, která ukončila třicetiletou a osmdesátiletou válku. (Osmdesátiletá válka – válka nizozemských kolonií za nezávislost na Španělsku mezi roky 1568 – 1648 /v některých pramenech datována léty 1555 – 1609/. Nejednalo se o nepřetržitou vojenskou kampaň, ale o řadu povstání a bojů.)

Munster.jpg

Rokování v Münsteru

Vestfálský mír ukončil do té doby nejkrvavější evropský konflikt, který začal v Zemích Koruny české 8. listopadu 1618 pražskou, v pořadí již druhou, defenestrací. Podepsán byl 24. října roku 1648 a byl souborem dvou smluv – Münsterské a Osnabrücké, uzavřených mezi Svatou říší římskou, Španělskem, Francií, Spojenými nizozemskými provinciemi a Švédskem. Jednání o míru začala v obou městech již v roce 1944. Nabízí se otázka, proč muselo být rokován ve dvou městech vzdálených od sebe zhruba padesát kilometrů? Odpověď je prostá – Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, Francie zase katolický Münster.

Podepsaná mírová smlouva byla jedením z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a prvním politicko-geografickým mezníkem. Ještě po více než sto letech v roce 1756, kdy došlo k „převrácení aliancí“ (Rakousko podepsalo smlouvu s Francií, Anglie s Pruskem) se všechny uzavřené smlouvy odvolávají na neměnnost výsledků třicetileté války.

A kdo na válce vydělal a kdo prodělal? Hlavně prodělala celá Evropa - vleklá a rozsáhlá válka způsobila obrovský úbytek obyvatelstva na zasažených územích v průměru o třicet procent, u mužů až padesát procent.

Největší územní zisky si odnesla Francie a Švédsko. Na druhé straně nejvíce ztratila Svatá říše římská: statem quo byl vestfálským mírem určen rok 1624. Z říše se stal svazek nezávislých států s formální hlavou státu – císařem, voleným pro příště už jen z rodu Habsburků. Habsburkové si ale podrželi absolutní moc ve svých dědičných zemích(Země Koruny české, Rakouské země) – rekatolizace zde zvítězila a konfiskace zůstaly v platnosti. Také se udrželi v Uhrách, kde však museli tolerovat protestantskou víru. Ztratily však i Země Koruny české. Vestfálský mír znamenal konec nezávislosti stavovského soustátí a vznik dědičného království v držení Habsburků, kteří si tyto země udrželi do roku 1918. Takže jsme zase ostrouhali, i kdy jsme všechno začali. Inu, tak už to s námi je.

Nakonec se ještě sluší poznamenat, proč zrovna Vestfálský mír. No to proto, že města Münster a Osnabrück ležela, leží a budou ležet ve Vestfálsku – dnes Severní Porýní – Vestfálsko.

Teď už víte, co skončilo 24. října.

Luděk Kaplan

Lída V.Horale,00:0925.10.2013 0:09:26
HoralDnes je významné datum i pro Maďary23:0024.10.2013 23:00:57
MilanChyby11:3124.10.2013 11:31:22

Počet příspěvků: 5, poslední 25.10.2013 0:09:26 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Luděk Kaplan

Luděk Kaplan

O všem, co s sebou přináší život, ale také o historii dávné, nedávné i současné.

Osadník z české kotliny v nejlepších letech, dívající se na vše kolem sebe vlastníma očima.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy